Výměna AC komprecoru a proplach systému.
V této kapitole se dozvíme vše o správné výměně AC kompresoru. V článku, který jsem vydal v časopisech Autoexpert a Autobenex, je popsáno na škodě Octavia II celý postup, který stále platí, i když tato oprava byla provedena v roce 2011. Od této doby se na chladicích systémech toho moc nezměnilo a naopak spousta výrobců začala vyrábět podobné. Výsledek tohoto postupu se ověřil o čtyři roky později, protože se na komresoru utrhla střižná spojka po nájezdu 100 000 km z důvodu přidřené volnoběžky na alternátoru. V tu chvíli byl dobrý důvod zkontrolovat celý systém a zjistit jeho stav po tomto nájezdu a výsledek byl neuvěřitelný. Stav kompresoru byl stoprocentní a olej uvnitř systému byl naprosto čistý. Proto je dobré si tento článek přečíst a aplikovat na ostatních podobných vozidlech v nichž je chladicí systém s jednočinným kompresorem a jedná se o jednozónovou klimatizaci, to znamená, že má jen jeden výparník.
Do vaší dílny přijede zákazník s nefunkční klimatizací.
Kde začít?
Zjistíme jestli je AC systém naplněný chladivem, pokud ne, tak ho správně naplníme a potom přečteme řídící jednotku. V dnešní době je elekronika na mnohem vyšší úrovni, a tak se dá přečíst daleko více informací než dříve, ale většinou opravujeme stará auta a tam toho moc nevyčteme.
Diagnostika neukáže žádnou závadu ani v klimatizaci a ani v motoru. V tomto případě je jasné, že jde o AC kompresor a tam mohou být tyto závady, a to:
zadřený kompresor
opotřebovaný kompresor
vadný el. ventil v kompresoru
V tomto případě se jednalo o opotřebovaný kompresor, což bylo vidět po odsátí chladiva a odloučení oleje.
Na obrázku vidíme znečištěný odsátý olej, tak je zcela jasné, že je nutné vyměnit kompresor. Na dně nádobky jsou vidět zrnka teflonu ze stěn kompresoru.
Expanzní ventil
Demontujeme sání turba a tímto se dostaneme k expanznímu ventilu, který demontujeme.
Z expanzního ventilu musíme dále demontovat škrcení. Nejprve si musíme přesně zapamatovat výšku zátky, abychom ji při zpětné montáži správně dotáhli.
Vyšroubujeme zátku a opatrně vyndáme škrcení.
Zátku namontujeme zpět a dotáhneme na doraz.
Expanzní ventil zbavený škrcení namontujeme zpět.
Vysoušeč
Pokud se jedná o verzi integrovaného vysoušeče s touto plastovou maticí, pokusíme se ji uvolnit, vysoušeč vyjmout a na dobu proplachu zazátkovat ocelovou zátkou.
Pokud se nám nepovede vysoušeč vyjmout, tak provedeme proplach se zabudovaným vysoušečem, a to jen v protisměru oběhu chladiva min. 30 minut.
V případě, že je ve vozidle zabudován kondenzátor s odděleným vysoušečem, tak proplach provádíme tak, že místo vysoušeče namontujeme klem, který si vyrobíme z prvního vadného kusu.
Po proplachu namontujeme nový vysoušeč.
Kompresor
Uvolníme z vrchu obě hadice vedoucí do kompresoru.
Zvedneme vozidlo, odmontujeme spodní kryt motoru, uvolníme řemen a vymontujeme kompresor.
Proplach systému
Aby nedošlo k poškození nového kompresoru je nezbytně nutné vyčistit systém od znečištěného oleje.
K propláchnutí použijeme autorizovanou metodu VW, t.j. proplach kapalným chladivem.
V našem případě použijeme plnící stanici Valeo Climfill Auto (později BOSCH ACS 611) se zabudovaným proplachem, jedná se o stejné zařízení jako v autorizovaném servisu. Lze použít jakokoli jinou plnicí stanici, která má funkci proplachu.
Připravíme si kufr s redukcemi a nasadíme červenou a modrou hadici na proplach.
Vysokotlakou plnící hadici necháme odloženou, protože vysokotlaká strana plničky se nepoužívá, ta zůstane stále uzavřená. Odzátkujeme proplachovací ventil. U jiných plnicích stanic se k proplachu používá červená plnicí hadice.
Modrý plnící port připevníme na rychlospojku ve spodní části proplachovacího filtru.
Na ventil připojíme červenou proplachovací hadici s kolínkem. Hadice je jednosměrná, vždy musí být kolínkem k plnicí stanici.
Na boční stranu proplachovací nádrže připevníme modrou proplachovací hadici.
Dále se připojíme příslušnou redukcí na okruh chladiva a na tlačnou stranu nasadíme modrou hadici.
Na sací stranu, tedy silnější trubku, připevníme červenou proplachovací hadici.
Pokud je vše připraveno, stiskneme na plnící stanici tlačítko proplachu. Zde se jedná obvykle o automatický proces, který se liší v závislosti na typu plnicí stanice.
Příprava kompresoru
Dobu proplachu využijeme k přípravě kompresoru na montáž.
Každý jednočinný pístový kompresor vyrobený orig. výrobcem je naplněný olejem dle štítku.
Olej je ve skříni kompresoru a jedná se o celou dávku do jednozónového systému. O tomto je možné se přesvědčit.
Uvolníme šroub.
Vylijeme olej do odměrného válce a změříme, zda se jedná o uvedenou dávku a též jestli je všechen olej ve skříni.
Olej vrátíme do skříně kompresoru a zatáhneme zátku
Před montáží hřídelí kompresoru asi 10x zatočíme.
Mezi tím došlo k ukončení proplachu a k odloučení oleje. Na obrázku vidíme celé množství oleje, které se odsálo s chladivem, vypláchlo a vylilo z kompresoru. Je stejné jako v odměrném válci.
Expanzní ventil
Zpětná montáž expanzního ventilu.
Exp. ventil opět demontujeme a složíme škrcení.
Mírně dotáhneme zátku a zkontrolujeme výšku.
Expanzní ventil zpět namontujeme do vozidla.
Vysoušeč
Pokud jsme vysoušeč demontovali, tak po proplachu namontujeme nový.
Kompresor
Nový kompresor namontujeme zpět do vozidla a nasadíme řemen a trubky.
Na závěr provedeme vodíkovou zkoušku úniku, abychom mohli systém naplnit chladivem.
Vyzkoušíme spoje, které jsme uvolnili.
Po naplnění systému chladivem zapneme klimatizaci a necháme běžet motor asi 20 minut na volnoběh.
Pokud při montáži budete postupovat tímto způsobem, tak dodavatel poskytuje záruku na kompresor. Je dobré si vytisknout protokol o proplachu.
Tento postup platí jen v případě jednočinného pístového kompresoru a jednozónové klimatizace.
Asi po čtyřech letech přijel zákazník do Autoservisu znovu, že mu opět nefunguje klimatizace. Reklamace?
Jelikož jde o známý případ, protože článek o montáži kompresoru byl v časopisu Autoexpert uveřejněný několikrát, tak se podívejme na něj ještě jednou a zjistíme, co se vlastně stalo.
Postupovali jsme přesně tak, jak to učím na školeních, nejprve jsme si zjistili, že ve vozidle je správný tlak a správné množství chladiva. Vzhledem k tomu, že se systém nerozběhl, tak jsme přečetli celou paměť závad, a to hlavně motor i klimatizaci, a ta byla prázdná. Soustředili jsme se tedy na AC kompresor.
Auto jsme zvedli, demontovali spodní kryt motoru a pravý podběh, abychom se dostali ke spojce AC kompresoru. Ihned jsme zjistili, že je utržená. Jelikož majitel servisu zná celou servisní historii vozidla od výměny kompresoru, protože zákazník jezdí jen k němu, tak si vzpomněl, že před rokem, tedy po třech letech od opravy, měnil na tomto vozidle přidřenou volnoběžku alternátoru, která vybrovala řemenem a po dalším roce provozu vozidla, které najelo za ty čtyři roky celkem cca 100.000 Km, došlo k opotřebení silentbloku, a tím k utržení střižné spojky. Tyto pevné spojky slouží jako ochranný prvek motoru, aby při zadření kompresoru nedošlo ke spálení řemene. Zkontrolovali jsme též čistotu oleje v systému a ta byla vynikající, protože při opravě byl proveden proplach a byl naplněn správný druh oleje i správné množství. Tu příčina prostě být nemohla. V tomto případě se jeví jako jednoznačná příčina právě vadná volnoběžka alternátoru. Zde je potřeba si uvědomit, že montujeme nový kompresor na starý motor, který má v mnoha případech nejeto i 250.000 Km, ale nastavení střižné spojky je v Nm na nový motor, kde nic necuká a jde vše pravidelně. Tu si asi budeme muset zvyknout na to, na co jsme už dříve přišli u rozvodových řemenů, že nepomůže vyměnit jen řemen anebo kladky, ale též vodní čerpadlo, tedy vše, co spolu souvisí.
Stejné pravidlo platí u tzv. stáloběžných kompresorů s pevnou spojkou, protože zde se stále po celou dobu chodu motoru přenášejí všechny kmity. Pokud se ovšem ještě neudělá proplach systému a nenastaví správné množství PAG oleje, tak se k tomu ještě přičte vnitřní odpor a je to!
V tomto případě je oprava celkem jednoduchá.
Na kompresoru necháme napnutý řemen.
Vzduchovým šroubovákem a nástrčkovým klíčem o velikosti 7 mm trhneme doprava. V tom se uvolní víčko pevné spojky Denso.
Potom demontujeme řemen.
Už na víčku vidíme známky opotřebení
Demontujeme segrovku typickou pro Denso.
Řemenice jde lehko i bez stahováku, zde už vidíme i opotřebení silentbloku.
Tyto silentbloky je možné běžně koupit, jde jen o to, zda se jedná o šesti či sedmipístový kompresor.
V našem případě jsme použili silentblok ze staršího kompresoru, který zůstal majiteli servisu z VW Transporteru T5 - 2,5 TDI, kde je kompresor připojen na hřídeli k servu a ten se obvykle uvolní ve volnoběžce a silentblok zůstane nepoškozený. Přenýtovali jsme tedy silentblok ocelovými nýty a klimatizace byla opravená. V každém případě doporučuji silentblok nový, protože může opět dojít k poškození některé kladky na řemenu a nastal by brzy další problém.
Při zpětné montáži je nutné nejdříve nasadit řemen
Musíme přidržet řemenici, aby nedošlo k prokluzu při dotažení hřídele.
Na závěr:
Zde zcela jasně vidíme jaký význam má proplach AC systému při výměně kompresoru, správné nadávkování oleje a též jak je důležité zkontrolovat všechny související díly na řemenu, na němž je pověšen kompresor, aby nedocházelo k nepřiměřeným vybracím.
Metody proplachvání chladicího systému automobilů
V poslední době se opět zvýšil zájem o metodu proplachu rozpouštědlem. Tato metoda je mnohem starší než metoda chladivem, v posledních letech pouze o ni klesl zájem na minimum.
V tomto článku si vysvětlíme, jaké metody proplachu existují a jak fungují, aby jste si vybrali tu nejvhodnější.
Tedy v dnešní době se používají na vyčištění chladicího okruhu dvě základní metody, a to proplach kapalným chladivem nebo chemickým rozpouštědlem.
Proplach chemickým rozpouštědlem
Na tuto metodu existují v zásadě dva druhy zařízení.
V prvním případě jde o zařízení poháněné elektromotorem. Takové zařízení umí vyčistit systém v obou směrech, ale nedokáže systém zbavit zbytku rozpouštědla, proto je tu potřeba ještě dusíková sada na vyfoukání zbytků rozpouštědla ze systému. Jedná se tedy o dost drahé zařízení a pracnou metodu.
V druhém případě se jedná o zařízení, které je poháněno vzduchovou turbínou, a tedy stačí přístroj zapojit na běžný kompresor o výkonu 8barů a nic dalšího už není potřeba, protože na konci proplachovací zařízení vyfouká chemické rozpouštědlo vzduchem. Vzduch se ze systému bezezbytku vyvakuuje. Jde tedy o metodu levnější a jednodušší. Popíšeme si, jak takové zařízení funguje.
Přístroj připojíme ke kompresoru.
Nádrž v přístroji naplníme předepsaným množstvím proplachovací kapaliny.
Uvolníme víčko nádrže.
Nalijeme proplachovací kapalinu po risku. Kapaliny musí být takové množství, aby se při proplachu nevyčerpala do dna.
Zde vidíme připojení stlačeného vzduchu, filtry na čištění vzduchu od oleje a vlhkosti a ventil na vypuštění znečištěné kapaliny.
Na tomto obrázku jsou dva filtry, jeden čistí hrubé nečistoty a ten druhý pětimikronový filtruje olej a tím čistí kapalinu, která se vrací do nádrže.
Z levé strany připojíme dvě hadice, kterými proudí kapalina do systém a zase zpět. I zde platí to, že červenou hadicí jde kapalina tam a modrou zpět.
K chladicímu systému připojíme hadice stejnými redukcemi, které známe už z proplachu chladivem.
Můžeme použít jakoukoli sadu redukcí, která má závity na 1/4" .
Výhody a nevýhody této metody
Hlavní výhodou je, že zde nedochází k žádným únikům chladiva a nemůže tedy dojít při uvolnění spojů k omrzlinám. Pokud dojde k úplnému ucpání systému, tak tato metoda může být lepší, ale k tomu u osobních vozidel už dnes až tak často nedochází, protože klimatizace se používají stále. Hlavní výhodou může být proplach dvouzónového systému, pokud dojde k ucpání jednoho ze dvou výparníků, ale nepoznáte, zda došlo k jeho uvolnění. K ucpání systému též dochází v případech, když se několikrát vymění kompresor bez vyčištění systému. K tomu často dochází u VW Sharan a jeho ekvivalentů.
Nevýhodou je samozřejmě cena zařízení a cena proplachovací látky. Tato metoda je mnohem dražší než proplach kapalným chladivem. Další nevýhodou je, že je nutné vyměnit všechny o-koužky, protože může dojít k jejich rozleptání. Jedná se tedy o vyšší pracnost, což se určitě odrazí ve výsledné ceně.
Proplach kapalným chladivem
Tato metoda je díky VW Group nejrozšířenější metodou v dnešní době, a to z důvodu, že se jedná o velmi jednoduchý a efektivní proces, kdy vyčistíme celý okruh najednou bez rizika poškození o-kroužků. Dále jedná se o metodu velmi levnou a rychlou. Většina dnešních plnicích stanic je touto funkcí vybavena, ale ne všechny mohou proplachovat celý systém najednou. Zde je velmi důležitá funkce a kapacita destilátoru. Pokud by destilátor nebyl postaven na celkové množství oleje v proplachovaném systému, může dojít k poškození plnicí stanice. Tuto věc si musíte vždy uvědomit a zjistit u odborníka.
V případě proplachu kapalným chladivem se též používají dvě metody
První metoda úplně zaplaví celý chladicí systém vozidla kapalným chladivem a za pomocí kompresoru v plnicí stanici jej otáčí celým systémem 15- 30 minut. Výhodou této metody je to, že vyčistí systém v autě, ale též sama sebe a veškerý vypláchnutý olej vypustí do nádobky na znečištěný olej a tedy krásně vidíme, kolik oleje bylo v systému. Nevýhodou je, že v plnicí stanici potřebujeme minimálně 8 Kg chladiva na jednozónový systém. Další výhodou je to, že v průhledítku poznáte, jestli je dostatek chladiva na proplach a nebo, že systém není dostatečně vyčištěn a někde škrtí okruh.
Druhá metoda je nainstalovaná v plně automatických plnicích stanicích, které třikrát zaplaví a odsají jeden a půl kilogramu chladiva, tam ale nedojde k odloučení oleje v destilátoru plnicí stanice , protože je přední zapojený odkalovací filtr a tam se oddělí olej, tedy zde se nedostane veškerý olej do nádobky v plnicí stanici přes destilátor. Tento odkalovací filtr je nutno čistit stlačeným vzduchem.
Při této metodě též nepoznáte stav vyčištění systému, ale jedná se o plně automatickou funkci.
Proplach kapalným chladivem můžeme též uplatnit i u jiných značek, jak vidíme na obrázcích.
Zde je zapojení proplachovací plnicí stanice na Ford Focus.
Připojení na sací hadici před vysoušečem v pravém podběhu. Zde se připojím před vysoušeč, který se vymění za nový.
Připojení místo kompresoru přes klem, který je základní součástí sady přípojek.
Na závěr :
Proplach chemickým rozpoštědlem se používal v době, kdy obsah chladiv v systému byl mnohem větší a čištění systému se provádělo po jednotlivých dílech, protože dojde k rozleptání o-kroužků. Tento způsob též doporučuji při retro fit systému po dlouhé odstávce, protože tam mohou být usazeniny zbytků oleje.
Pokud chceme vyčistit celý okruh najednou, a to hlavně u osobních a nákladních vozidel, traktorů, stavebních strojů a tak podobně, tak metoda kapalným chladivem je mnohem rychlejší a efektivnější. V dnešní době se montují do některých modelů vozidel kompresory, které ztratí tlak a přitom neznečistí olej v systému. Proto tato metoda je naprosto dostatečná.